Také vás alespoň jednou napadlo, jaké by to asi bylo, mít v zahradním bazénu slanou vodu, jaká je v moři? Přemýšleli jste nad tím, jaké benefity by vám to přineslo, pokud vůbec nějaké, a zda by to bylo možné vůbec realizovat?
Vycházejme z předpokladu, že koncentrace soli v moři je přibližně tři procenta. Všechna moře a oceány světa nejsou stejně slané, například v Bulharsku si na pobřeží Černého moře užijete slanost jen necelá dvě procenta, zatímco v Rudém moři je soli více, než dvojnásobek. A v Mrtvém moři je soli neuvěřitelné množství, ta tvoří celou jednu třetinu objemu vodní masy.
Pokud byste tedy chtěli nasypat mořskou sůl do bazénu a vytvořit si v něm mořskou či oceánskou atmosféru, museli byste pro příklad do nádrže o průměru čtyři metry a výšce vodního sloupce 70 cm vysypat celkem 167 kg soli, abyste vytvořili simulaci vody v Bulharsku, 370 kg soli, abyste měli představu, jak chutná mořská voda v Egyptě, a neuvěřitelných 2 901 kg, tedy necelé tři tuny soli, abyste vytvořili koncentraci, jaká je v Mrtvém moři.
Sůl do bazénu se využívá i jinak
Mořská sůl se v bazénech ovšem využívá zejména pro desinfekční účely. V tomto případě vystačíte s mnohem menším množstvím, které se počítá na kilogramy, nikoli na stovky kilogramů. Jemně slaná voda, kterou chuťově téměř nerozeznáte od té sladké, proudí do tzv. solinátoru, kde se chlorid sodný rozkládá na jednotlivé ionty chlóru a sodíku, a chlorové ionty jsou potřebným desinfekčním činidlem, které nahrazuje klasickou tabletovou chlorovou chemii. Pro majitele bazénů je to výhodné zejména v tom, že je údajně chlorovaná voda méně agresivní vůči pokožce a sliznicím, a zároveň je mnohem bezpečnější skladování soli v domácnosti (třeba v garáži), než ukládání chlorových tablet. Když vám totiž sůl objeví děti nebo domácí zvířata, a ochutnají ji, ihned jí vyprsknou a nic se jim nestane, ale s chlorovými tabletami jim může jít o život.
